Akvárium v Barceloně
Jedete do Barcelony s dětmi? A chcete, aby zažili něco neobvyklého? Pak je vezměte do několikapatrového akvária v Barceloně, které bylo otevřeno již roku 1995. Leží v blízkosti přístavu Port Vell a v rámci prohlídky historického centra města to pro vás bude příjemné zpestření.
Navštívit ho můžete po celý rok, mají otevřeno pravděpodobně denně.
V akváriu najdete 35 nádrží s 11 tisíci nejrůznějších ryb a živočichů a celkem zde můžete spatřit až na 450 odlišných druhů zvířat. Akvária jsou spojena tunely, v kterých mohou návštěvníci chodit obklopeni až 6 miliony litrů vody. Tunel má délku až 80 metrů a jen díky nim se můžete v klidu procházet pod plujícími žraloky. Na začátku tunelu vstoupíte na jezdící pás, který vás pak pomalým tempem dopraví až na jeho konec.
Ti odvážnější si mohou po předešlé domluvě s personálem s žraloky i zaplavat. Za tento odvážný kousek ale zaplatí 300 euro.
Pokud vás už bolí nohy z bloudění mezi akvárii, odpočiňte si v některé příjemné kavárně. Čas můžete strávit i v promítacím sále a shlédnout nějaký krátký film. Děti jistě ocení možnost se nechat vyfotografovat a vytvořit si tak originální fotku, na které si budou moci vybrat jakékoli pozadí. Pro ty nejmenší jsou tu i prolézačky a skluzavky.
Při návštěvě akvária spojíte užitečné s příjemným. Je to totiž výjimečné místo, kde můžete načerpat energii a zároveň se něco dozvědět.
Další zajímavosti a turistické tipy ze Španělska najdete na webu spanelsko-web.cz.
Kategorie: Cestování, Jižní Amerika, Příroda, Zábava Štítky: akvárium
Japonský topol na topení, nevyčerpá se půda?
Otázka
V případě pěstování japonského topolu jsem se dočetl, že se za 12-25 let sníží růst topolu, jakési vyčerpání půdy. Mám se tohoto vyčerpání obávat? Že by pak nešly pěstovat běžné plodiny na orné půdě?
Odpověď 1
po uplynutí doby plantáže je stav orné půdy v lepší kondici než před sázením topolů.Po skončení doby plantáže 20 – 35 let můžete na danou plochu sázet cokoli.V případě osázení znovu topoly je lepší nechat jeden rok půdu ladem.Pařezy se likvidují pařezovou frézou nesenou traktorem nebo v případě ekologie nebo se pařezy likvidují chemicky potřením totálním herbicidem.Přírůstky topolů jsou závislé na typu půdy a jaký je v dané lokalitě srážkový úhrn.Velice důležité při pěstování topolů je udržovat plantáž bez plevelů.Velice důležitá je příprava plantáže před osázením topolů.Na podzim před orbou je třeba plantáž,pole postříkat totálním herbicidem a tím zamezíte růst vytrvalých plevelů.Po vysázení plantáže na jaře je třeba okamžitě před otevřením pupenů stříknout plantáž přípravkem STOMP. (JY)
Odpověď 2
Ne, právě naopak plantáž je po produkci JT velice dobže prohnojena pro klasické plodiny (dřeviny si berou z půdy jiný typ živin než obilniny nebo pícniny), po poslední sklizni JT mužete na plantáži pěstovat jakoukoli standardní plodinu. JT lze na stejném pozemku pěstovat už po třech letech. (RL)
Odpověď 3
jak potvrdil výzkum MZLU Brno, japonský topol nijak zásadně nesnižuje úrodnost půdy. Pouze mírně snižuje pH půdy.
Velké množství opadávajícího listí půdu totiž zpětně hnojí. To že japonský topol pustoší pozemek z hlediska úrodnosti je jedním z mýtů, které kolem něj panují.
Po konci životnosti tedy spíše záleží, zda chcete pěstovat i nadále japonské topoly nebo chcete změnit kulturu, a to z hlediska likvidace pařezů. Při pokračování v japonských topolech se dá vysadit do mezer mezi pařezy a staré pařezy nechat s pomocí chemických prostředků ztrouchnivět. (JJ)
——————
O japonských topolech například zde:
Kategorie: Příroda Štítky: japonský topol
Pití a bylinné čaje obecně
Voda je nepostradatelná část lidského organismu podobně jako vzduch / kyslík. Vědci, lékaři, kteří se zabývali studiem lidského těla doporučují vypít denně přibližně 2 litry vody. Neznamená to asi že by bylo třeba každý den množství odměřit a bezpodmínečně vypít toto množství. Každý jsme jinak velký, jsme v jiném prostředí s rozdílnou teplotou, námahou a jiným prostředím v těle. Klasické pití, možná jedno z nejstarších je bylinný čaj – výluh rostlin ve vodě. Ovšem je pravda, že u některých levných čajů granulovaných a nebo umělých té rostlinné hmoty příliš není. Dále lidé pijí různé ochucené vody, slazené vody a nebo alkoholické nápoje. V české republice je to například Pivo a v Rusku je hodně oblíbená vodka. Alkoholické nápoje a slazené nápoje by však neměly nahrazovat klasickou vodu a nebo čaj.
Čaje vytváříme pravděpodobně s chutí, kterou máme nejradši a také podle toho jak je rychlá příprava čaje. Ne každý má čas na složitou proceduru přípravy, výluhu např. sypaného čaje. Avšak pokud je zachován správný postup, nemusí být příprava bylinného čaje sypaného tak zdlouhavá. Typ čaje vybíráme také podle toho co pijí lidé v naší společnosti. Čaje dále mohou být ochuceny například citronem, cukrem, medem a nebo dalšími podobnými i jinými přísadami. Jestliže nás čeká výdej energie, je možné čaj přisladit medem, je známo, že cukr obsahuje glukózu a fruktózu, jež jsou důležité látky, které tělu přinášejí energii. Možná znáte hroznový cukr v kterém je mnoho fruktózy.
Bylinné čaje je možné kupovat v každém obchodě, supermarketu, eshopu a nebo je možné si byliny nasbírat na přiměřeně čistém místě. Pro přípravu zdravého bylinného čaje se hodí například kopřivy, máta, meduňka, řebříček, přeslička, lipové květy, šalvěj a mnohé další. Možná zjistíte že vám čaj roste na zahradě. Byliny obsahují důležité látky, které tělo potřebuje.
Biologie – co je to
Co je to biologie?
Jelikož se celá tato stránka zabývá biologii a jejími převratnými objevy, bez kterých by se moderní společnost neobešla, je k věci si tento pojem vysvětlit.
Biologie patří mezi přírodní vědy. Pojem biologie vznikl složením dvou slov: bios (život) a logos (věda, nauka).
V současné době představuje soubor věd o životě, jeho zákonitostech, formách a rozšíření v prostoru a čase. Studuje vlastnosti a funkce živých organismů, jejich vzájemné vztahy i vztahy s neživým prostředím. Termín biologie zavedli v 19. století nezávisle na sobě K. F. Burdach, J. B. Lamarck a G. R. Treviranus.
Biologické vědy
Každá biologická věda je vymezena předmětem, který zkoumá a metodami, které používá. Členění současné soustavy biologických věd je poměrně složité a závisí na zvoleném kritériu.
1. Podle druhu zkoumaného organismu:
- Mikrobiologie
- Mykologie
- Botanika
- Zoologie
- Antropologie
- Hydrobiologie
- Pedologie
2. Podle hlediska studia (jakou vlastnost živých soustav zkoumají):
- Morfologie
- Anatomie
- Fyziologie
- Genetika
- Taxonomie
- Etologie
- Ekologie
- Ochrana a tvorba životního prostředí
- Chronobiologie
- Vývojová biologie
- aj.
3. Hraniční obory:
- Biochemie
- Molekulová biologie
- Biofyzika
- Biogeografie
- Biologická matematika
- Matematická biologie
- Biokybernetika
4. Aplikované vědy:
- Genové inženýrství
- Biotechnologie
- Hygiena
- Medicína
- Farmacie
- Bionika
- Epidemiologie
- aj.
Čím se budeme zabývat?
To jsou snad základní údaje o biologii. Dále věnujeme pozornost především tomu, co dokázala biologie objevit pro lidstvo a věřte tomu, že je toho nespočetně mnoho. Určitě každý z nás doma nebo kdekoliv jinde používá mnoho vynálezů, které objevila právě biologie a přitom si neuvědomuje, kolik času, práce a píle vedla jejímu vytvoření.
Patří zde jak hmotné vynálezy jako jsou léky, náplasti, obvazy … tak i poznatky, které jsou nezbytné pro život, ať už lidský nebo jakýkoliv jiný, a v mnoha případech takový život zachrání. Díkybohu, že je medicína v dnešní době taková, jaká je. Operace a lékařská péče dokáže víc než dost. Podrobně se tím zabývat nebudeme, ale uvedeme takové převratné objevy, které ulehčily náš život natolik, že aniž bychom si to uvědomovali, žijeme v luxusu…
Kategorie: Příroda Štítky:
Ekologie, historie a Ekosystém
Co je to ekologie?
Ekologie – slovo pochází z řeckého oikos – domov a logos – věda.
Ekologie je odvětvím vědy, která se zabývá vzájemnými vztahy mezi živ. prostředím a živýmy organismy.
Z historie ekologie
Jedním z prvních „ekologů“ byl Aristoteles, který se zájmem studoval a zaznamenal velký počet druhů zvířat.
V 18. a na počátku 19. století vysílali „námořní“ mocnosti Francie a Německo do světa průzkumné expedice, za účelem objevení nových přírodních druhů. Na začátku 18. století to bylo asi 20 000 druhů rostlin, ale už v 19.století se počet rozšířil až na 40 000 druhů.
Tyto expedice tvořili vědci různých oborů, mimo jiné botaniků, jako Německý vědec Alexander von Humboldt, který je často považován za opravdového otce ekologie. Jako první přijal studii o vztahu mezi organismy a jejich prostředím. Zaznamenal existující vztahy mezi pozorovanými rostlinnými druhy a klimatem v daném vegetačním pásmu.
Ekosystém
Ekosystém může být definovám jako situace, kde každý živý organismus má neustálou spojitost s každým dalším prvkem, tvořící jeho prostředí.
Můžeme jej dále rozdělit na :
- lesy (člověk již výrazně redukoval jejich množství těžbou ve prospěch zemědělství)
- savany, louky, a močály
- prostředí v oblastech s extrémními klimatickými podmínkam – tundra, alpské louky…
- moře, oceány, řeky, jezera…
Kategorie: Příroda Štítky:
