Zajímavé Články

Počítač a software

MŮJ SOUBOR.CZ

V mém zaměstnání je důležitá komunikace mezi mými kolegy. Naše firma má přes třicet poboček po celé České republice a dlouho jsme vše řešili pouze přes mobilní telefony nebo přes pevnou linku. Až jsme jednoho dne narazili na ICQ a od té doby byl náš problém vyřešen. Začali jsme vše zvládat rychleji, dokázali jsme řešit více problému najednou a byli jsme stále „na příjmu“.
Tedy do doby, než nám nainstalovali nový účetní program. Ten si prostě s ICQ nerozumí a nějakým způsobem ho nemá rád. Tak jsem se jeden večer doma posadila k počítači a brouzdala po internetu a hledala diskuze a radila se s uživateli se stejným problémem.
V jedné diskuzi mi poradila uživatelka Janka program SKYPE a další uživatel mě navedl, kde je skype ke stažení. A díky tomu jsem objevila web mujsoubor.cz, který mě doslova nadchnul. Ještě bych zmínila, co jsem sama o programu Skype nevěděla, že se dá bezplatně volat po celém světě, můžete také za nízké tarify volat na pevné linky i na mobilní telefony. Samozřejmostí je videohovor, kdy se volající navzájem vidí a také chat a přenos souborů.
Na webu mujsoubor.cz jsem našla vše, co jsem už kdysi hledala hodně složitě a po různých stránkách. Tady máte vše na jednom místě. Hledáte třeba nějaké antivirové programy zdarma? Tady stačí najet na titulek Utility a ostatní, zvolit antivirové programy a pak už jen vybírat z velkého množství těchto programů, u kterých vidíte to, jak jsou oblíbené, podle počtu stažení. Najdete zde různé kategorie, ve kterých zaručeně najdete to, co hledáte např. grafika a fotografie (animace, prohlížeče fotografií a obrázků), internet a sítě (RSS čtečky, monitorování sítě), úprava plochy (spořiče obrazovky, tapety na plochu) atd. Ve skupině Hry a zábava najdete simulátory a hry.
Počítačová hra minecraft je na tomto webu nejstahovanějším programem vůbec. V této hře můžete vytvářet a dělat cokoliv chcete a to ve světě 3D kostiček. Nejdůležitějším úkolem je nasbírání materiálu, ze kterého si postavíte obydlí a vyrobíte nástroje. Ve hře se střídá den a noc, kdy v noci se objevují příšery. Hráč může sedět v přístřešku a čekat na svítání, jít spát, a nebo jít ven a bojovat o svůj holý život.

Zavítejte určitě na tyto stránky, i vy najdete něco z toho, co už jste několikrát bezúspěšně hledali

Možná Vás zajímá:

• soubor cz (1)

The Elder Scrolls V : Skyrim : Povídka o tom, jak jsem lovil upíry část první

(obrovský obrázek oznamující příchod Skyrimu)

Skyrim je velká hra, fakt velká. Možná je až moc velká! A protože je tak velká, jak je, tak se mi ani trochu nechce psát kompletní zhodnocení této velkovelké pařby na opravdu hodně nocí. Protože by byla velká! Místo toho vám trochu přiblížím atmosféru hry, konktrétně rozebráním jedné dost zábavné mise. Přečtete si jí očima Khajitského (kočičí rasa) zloděje, mistra v boji s lukem. Vše začíná při příjezdu do vesnice Morthal, kde jsem pouze hledal přístřešek na přespání. Druhý den při procházce jsem však narazil na něco, co jsem nečekal.

Úvodní skladba Skyrimu (pro spuštění klepnětě kolečkem na myši na odkaz)

The Elder Scrolls V: Skyrim (PC) (Plnou hru Skyrim můžete získat zde)

V městečku Morthal v severních končinách Skyrimu panovala temná noc, kterou ozařovaly pouze osamělé pochodně strážných. Většina obyvatel již dávno spala neklidný a krátký spánek, dodávající alespoň chabou porci energie na nadcházející den. Jediná budova, odkud na promrzlou zem svítilo světlo, byla zdejší krčma. Na severovýchodní straně se tyčila menší hora z černého kamene, která téměř celé městečko pohlcovala dusivým stínem. Na samotném vrcholu stála postava s kapí přes hlavu a nikým nespatřena si prohlížela ušmudlaný kus látky. Následně balíček uložila do brašny u pasu a shlédla dolů ze skaliska. Pod kápí se zablísklo jasně žluté oko, jak neznámý vyměřoval vzdálenost. Dvanáct stop dolů k prvnímu patru skalky a potom ještě dalších dvacet až mezi hlávky salátu na poli. Chvíli se rozmýšlel, ale pak si rychlým, plynulým pohybem odepnul brašnu a hodil jí dolů do spárů temnoty. Ozval se tlumený zvuk dopadu, který Khajita ujistil o správnosti svého měření. Podrážkami bot z jelení kůže se odlepil od kluzkého povrchu a okamžik padal ostrým nočním vzduchem. Mrazivé sněhové vločky mu padaly do zatím neodhaleného obličeje. Rozhodl se seskočit celých dvaatřicet stop na jeden zátah. Při dopadu rozdrtil menší hroudu salátu a byl nucen udělat kotoul přes rameno, ale celé to nebylo o nic více slyšet, než předchozí kožená brašna. Během kotoulu však cizinci spadla temně šedá kápě. Ostře řezané rysy chlupatého obličeje připomínaly ostré výběžky skály za ním, zatímco černé válečné tetování přes oči a kus tváře se utápělo v okolní tmě. Oči byly nyní vidět zcela rozpoznatelně a svou pronikavou žlutou barvou prořezávaly temnotu. Khajit se vzpřímil, připásal si znovu brašnu a jistým krokem zamířil na cestu vedoucí do Morthalu.

V krčmě byl neodpovídající počet lidí vzhledem k tomu, jaký rachot se zevnitř ozýval. Procházel jsem směrem k pultu a držel se u tmavě hnědé dřevěné zdi. I přesto si mě však všiml jeden z imperiálních žoldnéřů, kteří zde obtěžovali všechny ostatní a krčmář po nich co chvíli házel nevrlé pohledy. ,,Hej kočičko, copak sem vůbec strkáš ten tvůj smradlavej ocas!” řval na mě a ignoroval pobouřené pohledy ostatních. Neodpovídal jsem, ani jsem se neotáčel a pokračoval jsem kolem krbu dál. Začínat si s takovými otloukánky v tak malém prostoru bylo to poslední, co jsem mohl chtít. Ten nejvyšší a pravděpodobně i nejtupější z nich se však mým chladným přístupem odradit nenechal. ,,Tak mluvim s tebou sakra ty idiote!” stál stále na místě. Náhle jsem uslyšel zasvištění podobné šípu a instinktivně jsem se skrčil. Nad hlavou mi prolítla vyřezávaná miska s jídlem a roztříštila se o zeď, odkud pršely na zem kusy střepů. Otočil jsem se přímo do tváře žoldákovi, jenž se pousmál. ,,Už budeš tancovat kočičko?” vysmíval se mi do obličeje. Pomalu jsem své kroky směřoval k němu, cestou jsem si sundal kápi a odepnul plášť přes ramena. Čtveřice imperiálních ignorantů se rozmístila okolo mě, nejvyšší stál stále čelem ke mně. Tak jsem tam stál ve své prosté, leč efektivní a ohybné kožené zbroji a vyčkával na vhodný okamžik.

The Elder Scrolls IV – Oblivion (PC) (Plnou verzi předchozího dílu Elder Scroll můžete získat zde)

Nejvyšší zaťal ruce v pěst a pravačkou se ohnal po mé hlavě. Mírně jsem se pokrčil a vrazil mu tři údery do slabin, ale poté jsem slyšel blížící se útok bitkařů vzadu. Půlpiruetou jsem se dostal za záda nejvyššího a obouruč jsem ho plošně udeřil do lopatek. Dobře vybrané místo a alkoholem narušená rovnováha odvedly svou práci a lidské beranidlo srazilo dva své přátele k zemi. Jediný v tu chvíli stojící vytáhl z opasku krátkou dýku a pokusil se mi jí v pokrčení zabodnou do stehna. Odrazil jsem se od podlahy dost vysoko na to, abych se vyhnul slyšitelnému švihu. Dopad jsem si vyměřil přesně na ramena útočníka, kterého jsem pouze pomocí své váhy rychle položil na zem. Trojice opodál už se sebrala ze země, docházela mi trpělivost. Kopl jsem ležícího do hlavy a zamířil jsem si to k trojlístku. První letěl hlavou proti sloupu, druhý dostal kamenem z krbu do břicha. Nejvyšší už měl krví podlité oči a byl celý rudý. Popadl prostou sekerku ze špalku a mrskl jí mým směrem. Ani jsem se neobtěžoval uhnout, minul mě skoro o celý metr. Několikrát jsem ho hrubě praštil do pravé strany plešaté hlavy, poté už se sotva držel na nohou a ruce mu bezvládně visely u těla. Držíc ho obouruč za hlavu jsem vyslal pravé koleno vzhůru ke stropu. Byl to tvrdý, konečný zásah. Už se ani nepokoušel vstát, jen ležel a vyplivával krev a kusy žlutých zubů. ,,K čertu s tebou Khajite, vzdáváme se, jen nás nech odejít!” kňučeli zbylí žoldnéři. Bez sebemenší změny v obličeji jsem přešel až k nim. První z nich si už se strachu kryl hlavu, myslel si, že ho ještě udeřím. Těsně před ním jsem však prudce zahnul doleva, směrem k pultu, kde s otevřenou pusou stál štíhlý krčmář, jenž přípomínal sochu, která zmrzla při přendávání lahví s vínem. Na nic víc nečekali. S viditelnou námahou zvedli holohlavého z podlahy a kulhavým krokem vyšli do noční zimy.

Jak rychle všichni obyvatelé hospody ztuhli, tak rychle zase ožili a pokračovali v popíjení, dokonce i bard v rohu zase začal hrát na loutnu. Opřel jsem se o pult a poprvé v tomto vyprávění jsem promluvil. ,,Omlouvám se za ten nepořádek. Máte volný pokoj?” otázal jsem se suchým hlasem s typickým khajistkým přízvukem. Hospodský, stále ještě trochu v šoku, jen přikývl a nespustil ze mě oči. ,,Výborně, kolik jsem dlužen?” sahal jsem do brašny pro zlaťáky. Hospodský se však ke mně nahnul a zašeptal:,,Normálně by to bylo deset zlatých, ale za to, co jste udělal těm nevychovancům, to máte na noc zadarmo.” Jeho přívětivost mě docela překvapila, ikdyž byla pravda, že jsem při své obraně nic v hospodě nezničil, takže nebyl důvod proč mě neubytovat. ,,Děkuji, déle se stejně nezdržím.” poděkoval jsem a odebral se do místnosti vpravo. Nebyl to žádný přepych, ale prostý stolek na odložení mých věcí a postel přehozená několikero kůžemi mi zcela postačovaly. Ve skutečnosti jsem v posledních dnech hledal útočiště na mnohem horších, vlhkých a studených místech. Položil jsem se na postel, složil si ruce na hruď a poddal se spánku.

Zaklínač 2: Vrahové králů (PC) (Plnou verzi dalšího vynikajícího RPG seženete zde)

Druhý den ráno jsem se probudil, jak bývalo mým zvykem, o dost dříve než ostatní obyvatelé. Krčmář se již sice připravoval na další hosty a hladové horníky, ale byl asi jediný. Potřeboval jsem aspoň základní přehled nebo užitečnou informaci, tak jsem se neostýchal a zeptal jsem se jeho. Po vysvětlení, že hledám nějakou práci mi zprvu stroze odpověděl. Těžko říct jestli za to mohla rozespalost nebo určitá nenávist vůči mému povolání. ,,Pár slušně placených míst by se tu našlo, což o to, ale z toho co jsem viděl včera si myslím, že takovou “práci” jakou tu hledáš ty tu asi nemáme.” Neměl jsem trpělivost se tam s ním dohadovat nebo ho snad přesvědčovat, tak jsem vložil všechno na jednu kartu. ,,Slyšel jsem o vašich problémech s upíry…” prohodil jsem ledabyle. Hospodský se na chvilku zarazil, ale pak se ke mně zase nahnul, ačkoliv v krčmě nikdo nebyl, a pravil:,,Bylo by pošetilé snažit se popřít zdejší výskyt upírů, dokonce i víme, kde přebývají! Jenže jejich řady se už rozrostly do takového počtu, že už je žádný osamělý dobrodruh, zloděj ani mág nepobije. Jestli si vážíš svého života, tímhle problémem se radši neobtěžuj.” Tyto informace probudily moji zvědavost, ale krčmář už se tvářil dost nesmlouvavě, doslova mě očima vybízel k odchodu. Když jsem vycházel ven, promýšlel jsem jeho slova.

Včera večer jsem Morthal viděl pouze v temném oparu, takže když jsem vyšel ven, chvilku jsem se jen rozhlížel. Do městečka vedla cesta dolů z kopce, vedle kterého stála hora, z níž jsem přišel. Cesta protínala celou vesnici takřka v polovině a stáčela se dál na západ. V severní části města byla řada domů a chatek, postavených na břehu jezera. Ze zavěšených tabulí jsem vyčetl, že zde sídlí kovář, alchymista a prostý lid. V severní části pod skálou pak stála hospoda, hlavní síň Jarla vesnice a jakási stavba zasunutá na konci uličky, která upoutala mou pozornost. Vrátil jsem se z nábřeží zpět na hlavní cestu, abych si jí mohl pořádně prohlédnout. Dřívě to pravděpodobně byl normální dům nějaké rodiny, ale teď tu stál vypálený do základů. Zeptal jsem se kolemjdoucího strážného, jestli neví, kdo zde sídlil. Odpověděl mi, že tam sídlila rodina s malou dívenkou, ale pak někdo dům zapálil a všichni uhořeli v jeho troskách. Všichni kromě hlavy rodiny, Hroggara, který se nyní odstěhoval na druhou stranu městečka. Ze zvědavosti jsem se chtěl podívat blíž. Zbytky domu stály na začátku svahu. Vystoupal jsem po polorozpadlých schodech a stanul jsem přímo před otvorem pro dveře. Prošel jsem dovnitř, podlaha se, až na pár děr a zuhelnatělých prken, udržela. Pohledem jsem projížděl celou místnost. A potom, když jsem se podíval úplně v pravo, jsem ho uviděl.

Všechny obrázky kromě prvního jsou MNOU vyfoceny!

První část je pouhý rozjezd, ale doufám, že se vám líbil : Agraelus

Možná Vás zajímá:

• skyrim upír (3)
• skyrim povídka (2)
• imagenes skyrim (1)
• skyrim povídky (1)
• skyrim stal jsem se upirem (1)
• Skyrim teaser wall (1)
• skyrim úkoly morthal (1)
• skyrim upir jak jist (1)
• skyrim velká hlava (1)
• skyrim výskyt upírů (1)
• the elder scrolls 5 skyrim jak zrušit upíra (1)
• the elder scrolls skyrim upirstvi (1)
• the elder scrolls v skyrim doly (1)
• the elder scrolls v skyrim upír (1)
• the elder v srolls skyrim upír zrušenie (1)
• skyrim odlozeni veci (1)
• skyrim obrazky (1)
• skyrim navod temnota (1)
• jak rychle vydělat ve skyrim (1)
• jak vzsávatza upíra ve skyrimu (1)

Crysis 2 : Velkolepá střílečka za 299kč!

Hudba hrající v menu a při intru (pro spuštění klepnětě kolečkem na myši na odkaz)

Tohle samozřejmě není oficiální podtitul této skvělé hry, na kterou jsem nějakou tu chvíli čekal. Sice jsem hrdým vlastníkem originální krabice již od té doby, co byla vydána, ale nyní se v EA zase předvedli. Servírují nám jí totiž za vynikající tři stovky, takže pokud jí ještě nemáte, přečtěte si moje vlastní dojmy z ní a následně se rozhodněte. Brát či nebrát?

Bylo by určitě fér se nejdříve podívat na staršího, ale rozhodně vynikajícího bratříčka. První díl Crysis byl oslavován především jako milník v grafických technologiích. Tropická džungle vypadala na vysoké detaily se zapnutým vyhlazováním hran přímo božsky a i po čtyřech letech by pravděpodobně trumfnula nejnovější Call of Duty. Voda, pláže, keře reagující na váš pohyb a i ozvučení, to vše dohromady tvořilo orchestr barev a zvuků, na který už asi nikdy nezapomenu. Crysis byla technologicky nadčasová hra a tak není divu, že v roce 2007, kdy byla vydána, si jí skoro nikdo nezahrál na maximální nastavení grafiky. Vyjímkou jsem nebyl ani já, ale se svým starším počítačem jsem byl za ty střední detaily hodně rád. Přece jen jsem na něco takového nebyl zvyklý a tak mi první Crysis doslova odpálilo koule.

Ale nebylo to jen briliantním zpracováním herního prostředí. Skvěle tomu dopomáhal i příběh, jenž mě sakra silně motivoval jít neustálě kupředu a jen jsem s napětím čekal, co bude dál. Nejednalo se o žádné koridorové hraní, tak typické pro moderní střílečky. V původním Crysis jste si vy určovali cestu a styl boje, což je další z věcí, kvůli kterým tuto hru stále miluji. Máte skutečně pocit, že Nanooblek, hlavní tahák hraní, vám skutečně dovoluje manipulovat s prostředím a dostat se k cíli cestou, která je vám osobně nejmilejší. Shrnuto a podtrženo, originální Crysis jsem dohrál nejméně šestkrát a pokaždé jsem se velekrálovsky bavil a obdivoval práci vývojářů. Následně pak ještě samozřejmě přišel datadisk s podtitulem “Warhead“, který jsem hrál také. Velmi se mi líbil jeho nápad, protože v podstatě hrajete ten samý příběh v ten samý čas, ale na úplně jiném místě a očima někoho jiného. Warhead mi tak ještě prodloužil dovolenou strávenou na tropickém ostrově. Obsahoval vše, co jsem na Crysis miloval a přidal jen pár drobných věcí a novou kampaň. Nikdo víc nečekal, nikdo víc nedostal, všichni byli spokojeni.

Crysis 2 (PC) (Zde se můžete přesvědčit o skvělé cenové nabídce Crysis 2!)

Na počítači se mi střídaly další a další hry, na žádné pokračování jsem nečekal, vždyť ani nic takového oznámeno nebylo, ačkoliv příběh prvního dílu končil velmi otevřeně. Ale pak přece svitla naděje, která byla den co den silnější a realnější. Přichází Crysis 2! Stejné studio, stejní lidé. Vylepšená grafika, nadupané trailery. Předem mi bylo jasné, že tohle prostě musím mít a neváhal jsem s předobjednávkou. Nakonec jsem se přeci dočkal. Ale jedinou otázkou jako vždy zůstává…..stálo to za to ?

Již od prvních trailerů mě ale přesto mrazila jedna hlavní věc. Crysis 2 bylo vyvíjeno i na konzole. Nemám rád diskriminaci konzolí, jenže každý zkušenější PC hráč ví, že konzolové porty trpí na PC jistými neduhy, nejčastěji nepohodlným ovládáním, horší grafikou (konzole se holt nevyvíjí tak rychle jako PC) a celkovým dojmem. A co by mohlo být horší než to, že mojí oblíbenou hru by nakonec zruinoval právě jeden z těchto elementů? Tvůrci si toho asi byli vědomi také, a tak pomocí videí a zpráv z vývoje ujištovali vystrašené PCčkáře, že tohle nebude jejich případ. Jak se ale nakonec ukázalo náznaky transformace se přece jen trochu projevily. Teď už je čas ukončit tuhle omáčku kolem a podívat se na to, jak se tedy nakonec silně očekávané Crysis 2 hrálo.

Příběh vám tu nebudu moc rozebírat, protože je to jeden z  hlavních taháků hry nebo alespoň měl být. Řeknu vám jen tolik, že hrajete za úplně odlišnou postavu než v jedničce a k Nanoobleku se dostanete “náhodou”. Také mě hodně naštvala absence jakékoliv postavy z předchozího dějství kromě Proroka, který ale plní pouze funkci vyprávěče příběhu. Zkrátka jsem doufal v pokračování původní linie, jenž byla tak dobře vygradovaná, ale nakonec jsem se dočkal jen tak polovičatě.

A teď vám položím archetypální otázku trápící pařany již od zrodu her! Co dělá střílečku střílečkou? Absolutně nečekaně…střílení. A co potřebujete ke střílení? Zbraň! A kontrolní otázka…co  dělá náš známý samopal vz. 24 na větru a dešti, no? Přece koroduje vy tupci! Ale to sem nepatří. Ke střílení potřebujete zbraň, ale vz. 24 v Crysis 2 nenajdete. Přece jen jsme v roce 2023 takže tu máme trošku modernější řeznické nástroje! Každý kousek je jedinečný a jinak se chová a slouží, ale nabídka není příliš pestrá a navíc je zde i podstatně méně vylepšení pro vaše ocelové miláčky. A to zamrzí, ikdyž pocit ze střelby je pořád úžasný.

CRYSIS (PC) (Pokud byste chtěli za levný peníz pořídit původní Crysis, zde můžete mrknout na ceny)

Úžasný…jo to jsem si během první půlhodinky hraní říkal také. V Crysis 2 je totiž všechno takové jednodušší a vyleštěnější a hlavně je to znát u grafického zpracování. Z tropické džungle jsme se přesunuli do džungle velkoměsta a aby to bylo řádně epické, tak rovnou do New York City. Předchůdce nám pořádně rozvařil kompjůtr, jenže co druhý díl? Překvapivě se požadavky na hardware nevystoupaly do nebeských výšin, ikdyž seriózní železo stále potřebujete, hlavně pokud to myslíte s vyššími detaily vážně. A tak se staro-nový New York představuje v lesklém latexovém kabátku s příchutí lehkého cyberpunku a třešničkou na dortu v podobě Blur efektu. Ten si, jen tak mimochodem, vypněte. Stojí za *****!

Další skvělou věcí na originále bylo, že ikdyž vás hra tlačila pořád k jasnému a nezměnitelnému cíli, cest bylo několik a na souřadnicích na mapě se údaje zadávaly v kilometrech. Zde je všechno ve skromějším duchu, ale dobře zakryté aby to stále vypadalo rozlehle a velkolepě. S pomocí super cool dalekohledu, který není nepodobný tomu předchozímu, si hezky ze střechy budovy obhlídneme situaci. Tady je jasně vidět snaha o přístupnost větší mase hráčů, neboť všechna místa kde lze něco zajímavého nalézt/udělat jsou vyznačena, a to i skrze zdi a jiné stavby. Působí to trošku lacině a přestože stále máte takovou tu plus mínus trochu omezenější volnost výběru cesty, nepotřebujete už ani žádné prozkoumávání a rovnou se můžete pevným krokem pustit dopředu. Upřímně, tohle mě asi štvalo nejvíce. Na několika málo metrech tak na sobě máte natřískáno hodně taktických pozic a hra vám dokonce i zvýrazňuje místa, odkud je dobré házet granáty! Naštěstí jde valná většina těchto poznámek a rad v menu vypnout, ale stejně by to ve hře vůbec nemělo být, protože to už z hráčů opravdu dělá polointeligentní trouby, ve kterých si ale fakt nic neusmažíte a navíc se v troubě peče vy dobytci! Co však nevypnete je celkově malá rozloha map, pravděpodobně inspirovaná sérií Call of Duty.

Crysis Warhead (Datadisk k prvnímu dílu)

Nejsem schopný zjistit proč, ale pokračování Crysis se snaží vzít si od této konkurenční značky co nejvíc prvků pro sebe, což je neuvěřitelná škoda, protože to přece od téhle hry nikdo nechce. První Crysis nebylo jen o zběsilé palbě na tupé AI, bylo to spíše přesně na opak. Šlo o menší či větší porci strategírování a připravování postupu a následné akci proti nepříteli, jehož inteligence vám dokázala zatopit. Prostě si nedokážu vysvětlit, jak můžou mimozemšťané, kteří mají dost sil na to, aby udolali půlku planety, mít mozkové obrátky na úrovni pacienta Jedličkova ústavu, když první díl byl v tomhle ohledu o dost lepší. Emzáci si občas prostě jen stojí a smutně na vás koukají, jak to do nich nehezky kropíte z vašeho kulometu. A přitom by jim jen stačilo přeskočit váš kryt a pořádně vás zvalchovat, mrštní jsou na to dost. Neříkám tedy že z Crysis 2 vymizela všechna logika a taktické plánování, jen ho tu prostě je o znatelný kus méně než ve výtečné jedničce. A to zamrzí, protože ne všechno vám zachrání skvělá grafika a příběh.

Takže nějakou tu trošku drsnější kritiku máme za sebou, nejvyšší čás na finální hodnocení. Crysis 2 je rozhodně plnohodnotný nástupce svého genetického otce, hra vás dokáže strhnout, příběh zaujmout a vůbec se to hraje velmi pohodlně, nenáročně a zábavně. Akorát mi prostě chybí nějaké trošičku širší možnosti, v prvotině tak vyvedené. Čekal jsem celkem dlouho a nakonec jsem dostal hru, která zase pro změnu dostála svého jména. Bohužel však nemůžu říct, že by moje koule byly ještě jednou odpáleny.

Děkuji vám všem, že jste vydrželi až do konce: Agraelus

Možná Vás zajímá:

• crysis (8)
• crysis 2 (8)
• crysis 2 datadisk (2)
• crysis 2 doba dohrání (1)
• crysis 2 new york (1)
• crysis délka hraní (1)
• crysis milník v grafice (1)
• crysis warhead požadavky (1)
• herní doba crysis 2 (1)

League of Legends : FREE hra na hrdiny, která stojí za to

Skoro každému pařanovi je známá následující situace. Sedíte před monitorem a smutně projíždíte internet. Chtěli byste si konečně pořádně zapařit nějaký ten multiplayer, jenže buď nemáte peníze na originálků a nechcete hrát rychlokvašky typu 4Story, Metin2 ad. , nebo hledáte něco menšího než World of Warcraft, ale přesto zábavnějšího a snažšího na pochopení. League of Legends (dále už jen jako LoL) splňuje vaše přání. Jde o rychlou, návykovou hru, ve které nerozhoduje vybavení a level, ale právě vaše hráčské zkušenosti a schopnosti. Jo a taky je zadarmo!

The Elder Scrolls V: Skyrim (PC)

Po standartním downloadu a registraci na oficiálních stránkách (www.leagueoflegends.com), kde mimo jiné můžete najít plno užitečných rad a rozcestníků na Twitter a Youtube kanály, se můžete pustit do hraní. Se základy vás seznámí tutorial, který můžete hned přeskočit, což hodně hráčů ocení. Nyní se buď můžete vydat na zkušební hru s živými hráči proti počítačem řízenými nepřateli nebo se vydat do bitvy na ostří nože, sekerky a drápy. Hráč vs hráč!

Protože herní mód Dominion se nehraje tak často jako ten standartní, probereme si právě ten druhý zmíněný. V klasickém módu se hraje buď 5vs5 (častější) nebo 3vs3 a to na dvou rozdílných mapách, což by se leckterému uživateli mohlo zdát jako extrémně nízké číslo, ale ve skutečnosti to vůbec nevadí. Před začátkem každé hry si musíte vybrat svého vyvoleného hrdinu, se kterým se poženete vstříc vítězství. Hrdinové jsou jediné postavy které ovládáte, tudíž je výběr toho pravého nejdůležitější rozhodnutí a klíč pro úspěch. Každý týden je 6-7 hrdinů v takzvaném Free režimu, což znamená, že za ně můžete po celý týden hrát a nemusíte ho mít zakoupeného. Pokud vám tato omezená nabídka nebude stačit (a věřte mi, nebude) nebo si budete někoho z Free skupinky pořídit na trvalo, musíte sáhnout do peněženky. Naštěstí se nemusíte bát, myšlena je ta herní, ve které podle vašich výher či proher přibývají Influence Points (IP). Právě za IP si pak můžete koupit svého vysněného bojovníka, či dva. Nebo klidně všechny. A že je z koho vybírat.

V současné době je k dispozici přes šest desítek unikátních hrdinů a každý má svůj jedinečný styl hry a schopnosti. Můžete si vybrat lukostřelkyni Ashe s mrazivými šipy, pojídat nepřátelé s obrovským červem ChoGathem či zničit několik nepřátel v řadě elektrickým výbojem mistra Xeratha. Jsou to právě hrdinové, jejich vzhled, příběh a rozdílný styl hry, kteří táhnou celé LoL na výsluní těch nejlepších her zadarmo. Ale teď už k samotnému zápasu.

Zápasy mají vždy stejnou kostru. Tři cesty, střežené nekolikero věžemi, džungle plná monster, vaše pevnost a nepřátelská pevnost. Hráči se se svými postavami rozeběhnou na jednu z cest a budou se snažit postupně ničit nepřátelské věže, přičemž nesmí zapomínat na obranu těch svých. Jelikož je LoL hlavně RPG, vaše postava musí zákonitě levelovat a kupovat si lepší vybavení a schopnosti. K zisku peněž si můžete dopomoct různými směry. Nejsnažší, ale nejméně odměnované je prosté zabíjení minionů, malých bojovníků, kteří se pravidelně rodí ve vašem hradě a jdou neustále kupředu. Jakmile minion na někoho narazí, prostě se do něj pustí. Na cestě to tak většinou vypadá tak, že se uprostřed surově mlátí minioni a hrdinové jsou buď v chumlu s nimi, a nebo postávají o kus dále, vyčkávajíc na moment, kdy hrdina nepřítele poleví v pozornosti a oni se na něj můžou hned sesypat.

BATTLEFIELD 3 LIMITED EDITION (PC)

Takže farmíte miniony, oplácíte nepřátelům útoky a pozorujete, jak váš ukazatel nového levelu postupně šplhá k vrcholu. Jakmile se tak stane, můžete pořídít novou schopnost nebo vylepšit některou z těch, které už máte. Po nějaké době na cestě se vaše zdraví, poškozené od nepřátelských útoků, začně přibližovat nule. V tomto případě je nejlepší se hezky stáhnout do zadu a speciálním kouzlem teleportu, které vlastní každý hrdina, se dostat na vaší základnu (hrad). Zde se vám ve Vyvolávačském kruhu rychle obnoví ztracené síly a navíc zde sídlí obtloustlý obchodník, od kterého si nakoupíte potřebné vybavení. I zde je HODNĚ na výběr, věci jdou navíc kombinovat a dohromady tak mohou vytvořit velice silný item. Nakoupíte si tedy dýku na vylepšení rychlosti útoku, nějaké ty lektvary na uzdravení a hurá zpátky na cestu, kde zase vystřídáte parťáka, který se potřebuje také doléčit. Spolupráce je zde totiž velmi ceněná, tudíž není od věci vzít sebou na multplayerová klání své kamarády. LoL mají přiměřené HW požadavky, takže se nemusíte bát, že byste si nezahráli. A pro náročné hráče mám zase fakt, že i přes nízké požadavky hra vypadá velmi dobře a má své kouzlo.

Na konci každé hry, ať už vyhrané či nikoliv, jste odměněni zmíněnými IP body a také zkušenostmi. Nejen vaše postavy si totiž zvyšují level. Po nasbírání potřebného množství zkušeností postoupí na další úroveň váš ÚČET. K čemu je to dobré? Dostanete totiž některé nová Summonerská kouzla (na začátku hry si ke své postavě dvě vyberete), speciální bod k rozdělení do talentů, které ovlivňují statistiky všech vašich postav a hra vám začne vybírat silnější protivníky. Není nad pořádnou výzvu!

Call of Duty: Modern Warfare 2 (PC)

League of Legends je tedy po skoro všech směrech velmi vydařená hra, nabízející rozsáhlý systém talentů, run, postav a schopností, ale zachovávající jednoduchost ovládání a boje samotného. Těmi dvěmi hodinkami stahování určitě nic neztratíte, spíše naopak. Dostanete se do světa, kam se rádi každý páteční večer vydáte se svými kamarády, aby jste to natřeli dotěrným polákům a němcům od vedle. Agraelus vám přeje hodně zdaru!

Možná Vás zajímá:

• league of legends (198)
• league of legends hrdinové (7)
• league of legends free (3)
• league of legends prodej postav (3)
• league of legends free hra (3)
• league of legends heroes (3)
• league of legends jak prodat postavu (3)
• lol hrdinové (2)
• leagueoflegends logo (2)
• league of legend (2)
• postavy v lol (2)
• leagueoflegends registrace (1)
• lol free (1)
• prodej postav lol (1)
• lol hrdinové schopnosti (1)
• lol jak dostat postavu zadarmo (1)
• lol jak prodat postavu (1)
• lol prodani postavy (1)
• prodavani postav v lol (1)
• navykove hry lol (1)

Nejlepší gadgets

Vánoce se nehorázným tempem blíží, ať už čtete tento článek v jakémkoliv ročním období. Ovšem stále vás napadají dárky, které by akorát připomněly minulý rok. Chce to něco originálnějšího. Správně! Víte o gadgets? V češtině se jim říká gadgety, ale osobně se mi slovo s touto koncovkou moc nelíbí. A jaké mají výhody? Tak třeba vynikají originalitou, širokým využitím a dalšími, na které ovšem každý přijde sám, pokud některý ze skupiny gadgets využijete. A proč byly gadgety stvořeny? Právě kvůli svátkům, narozeninám či Vánocům. Množství gadgetů na světě je v dnešní přetechnizované době nespočitatelné. Od NeoCube, přes Supermanský oblek až po vychytaná pouzdra pro iPhony je možné vybírat od rána do večera. Někdy bývá ovšem problémem, že je k dispozici takové nepřeberné množství. Pak je těžké vybrat to nejlepší, když do kategorie jedna zařadíte kolem padesáti dárků.

České stránky se na výpis různých gadgetů nespecializují, za to zahraničních by tu bylo hned několik. Z mnoha vyzkoušených mohu doporučit jen jeden, ze kterého čerpám nejen vědomosti z techniky den co den. Jméno webu je 7Gadgets. Přežívá díky slušné návštěvnosti, což vede k výdělku z reklam a větší chuti přidávat příspěvky do budoucna stálými autory nebo redaktory. Sedmička v názvu říká, že každý den je přidáno sedm nových vychytávek. Občas se ale stalo, že se admini přepočítali. Místo sedmi jich tam bylo třeba jedenáct, což je ale na druhou stranu o dost lepší.

Digitální fotorámeček
Disko koule

Možná se vám na web koukat nechce, akorát potřebujete vědět, které věci se do gadgets dají řadit. Tak například elektronické vychytávky, jako je digitální fotorámeček, solární nabíječka, ovladač nejen ke konzolím, zajímavě provedené flash disky a další a další. Dále jsou to vychytávky textilního typu, mezi které spadá nejen oblečení se zajímavými potisky nebo motivy, ale také plyšáci a jiné. A mezi ostatní by se dalo řadit vše z umělé hmoty, tedy jinak řečeno nejobsáhlejší skupina gadgets.

Možná Vás zajímá:

• nejlepší gadgety (3)
• české gadgety (2)
• gadgets články (1)
• gadgets v češtine (1)
• nejlepší české miniaplikace (1)

Podle čeho vybírat mobily?

Možná se právě rozhodujete, že si uděláte radost a koupíte si před vánoci pěkný mobilní telefon. Pokud čtete tento článek, nejspíš moc dnešním technologickým trendům nerozumíte. Jak jinak byste se sem dostali, než přes vyhledávač. Nebo vás zajímají pěkné a čtivé články, a proto cíleně narážíte na weby se zajímavými články, stejně jako je tento? To už je vaše věc. Vraťme se k tématu. Poslední dobou se mobilní funkce neutále zlepšují. Rok co rok přicházejí nové verze operačích systémů, dokonalejší typy displejů nebo výkonnější a samozřejmě rychlejší procesory. Nejspíš jste si všimli, že se bavíme o dotykových mobilech, což je první naznačení, který druh mobilů na světě vládne a který je všemi stranami chválený.

Prvním faktorem, na který se poohlédnout při výběru telefonu, je design a barva. Pro někoho je důležitější výbava, ovšem přeci si nekoupí růžový telefon s vyritými hvězdičkami na krytu, když je zapálený do tajemně černé a novodobého designového zpracování. Možná jsem zapomněl na přednější faktor. Určitě vás napadá, který by to mohl být. Bezpochyby je jím cena. Kvalitní a uspokojivě vybavený telefon stojí kolem čtyř až osmi tisíc. Jsou i dražší, ale to už je pro klasického pracovníka s průměrným platem 25000,- měsíčně celkem zbytečná útrata. Příkladem můžeme uvést třeba řadu iPhonů, kde jeden kus lze koupit až za 20000,- nebo některý ze Samsungů.

Apple iPhone 4S 64GB
Samsung Galaxy Gio S5660

Důležitou součástí výběru je také rozmyšlení nad velikostí displeje a počtem barev či pixelů. Dále je důležité pozastavit se u výkonu procesoru, paměti, možnosti vložení paměťové karty, kvality fotoaparátu a kamery, přehrávačů videa a audia nebo televize pomocí tuneru. Dále je důležité, aby případný zákazník měl přehled o funkcích jako je bluetooth, wifi, GPRS, EDGE či HSCSD. Ještě lepší doplněk je třeba GPS pro orientaci ve světě bez nutnosti připojení k internetu nebo také market, kde se dá sehnat řada pěkných aplikací pro telefon klidně i zadarmo. O tom by mohla povídat firma Apple nebo Samsung.

Možná Vás zajímá:

• podle čeho vybrat mobil (2)
• dle ceho vybrat mobil (1)
• podle čeho vybírat mobil (1)
• podle čeho vybrat dotykový mobil (1)