Oddlužení je zoufalý krok, který ovšem dává naději na nový život. Příběhy lidí, kteří skončí u soudu s návrhem na osobní bankrot a oddlužení jsou si přitom často velmi podobné. K dluhům přišli několika špatnými rozhodnutími, často do této skupiny patří mladé rodiny, které si berou půjčky na takzvaný start do života. Jenže s neuváženým příchodem dětí přibývají výdaje, složenky a upomínky se kupí, ale rodina je ignoruje, protože by je stejně neměla z čeho splácet. V takových případech se jedná často o zásadní chybu, kdy dlužník neřešil situaci okamžitě. Drtivá většina věřitelů je totiž ochotná s dlužníky pracovat na snížení splátek a dalších cestách, jak uspokojit obě strany. Firma chce totiž peníze především dostat a rozhodně nemá zájem nezískat nic či sotva čtvrtinu částky při následném oddlužení.
Mnoho lidí však nechává zajít problém příliš daleko, mlčí a nesvěří se často ani blízkým, kteří by mohli pomoci situaci překlenout. A nebo ještě hůř, řeší dluhy další půjčkou. Čím větší jsou ale dluhy, tím méně solidních společností vám půjčí a dlužníci se proto nakonec dostávají k téměř lichvářským půjčkám s neuvěřitelně vysokými úroky. Oddlužení je v takových případech poslední možností jak se z dluhů dostat. Třicet procent je totiž hodnota velice malá a právě u dlužných částek, které se vyšplhaly až k půl milionu a výše, může činit třicet procent jedinou snesitelnou a reálně splatitelnou část dluhu.
Oddlužení ovšem není legrace
Každý kdo k procesu oddlužení přistoupí, má dvě možnosti. Buď dluhy uspokojí prodejem majetku a může si příjem nechat, nebo bude většinu svých příjmů posílat na splacení dluhů tak, aby do pěti let bylo minimálně třicet procent jeho dluhů splaceno. Často ovšem je dlužník nucen k prodeji majetku a přesto nedosáhne na třicet procent a musí tedy dále splácet v pětileté lhůtě. Částka, která dlužníkovi měsíčně zůstane, je na úrovni životního minima a takový dlužník se musí smířit s tím, že za cenu klidného života bez exekucí a dluhů musí strávit příštích pět let na hranici chudoby.
Zákon u nás nefunguje dlouho, ale přesto se již první lidé svých dluhů zbavili a začínají právě teď žít nový život. Bohužel se objevují i tací, kteří neodevzdávají všechny své příjmy, jak jim nařídil soud a vystavují se tak riziku, že jim soud nakonec zbytek dluhů nepromine. Takové jednání je přitom naprosto zbytečné hazardování. Kdo se jednou do oddlužení pustil, musí být odhodlán jej dotáhnout do konce. Podmínky pro oddlužení nejsou snadné, ovšem rozhodně jsou cestou z propasti. Navíc vám může návrh na oddlužení podepsat i nějaký přítel nebo známý a se splácením vám pomáhat. I to může přesvědčit soud, aby vám oddlužení povolil a vy se tak konečně mohli pustit do odčiňování všech předchozích chyb.